Adobe photoshop

Vždycky jste chtěli umět pracovat s Photoshopem, ale nevěděli jste jak na to? Pak by vám měla pomoci návod sestávající z dvanácti tutorialů, ve kterých počínaje tímto podrobně krůček po krůčku probereme všechny možnosti a nástroje, které v sobě Photoshop ukrývá. Úvodní návod seznamuje uživatele s prostředím a základy ovládání.

V úvodu povídání o programu Adobe Photoshop nelze začít jinak než konstatováním, že je to zavedený profesionální grafický nástroj, který užívají miliony lidí na celém světě. Ať již k úpravám fotografií, přípravě tiskových materiálů či tvorbu webových stránek. Ve všech těchto oblastech poskytuje Photoshop maximální komfort a možnosti, na které freewarové nebo sharewarové programy (jako jsou GIMP nebo PaintShop Pro) nemají šanci dosáhnout.

Následující sérií článků o Photoshopu bych rád všem začínajícím uživatelům dokázal, že používat Photoshop není až tak obtížné, jak se to na první pohled může zdát. V deseti kapitolách se dozvíte detailní informace o nástrojích a jejich používání, o práci s tolik vychvalovanými vrstvami, o filtrech i práci s textem a mnoha dalších možnostech, které Photoshop nabízí. Dnešní úvodní článek si klade za cíl popsat ovládání a pracovní prostředí programu. Budu při tom vždy odkazovat na starší, ale přesto stále hojně využívaný Photoshop 7.0 CZ.

Když program poprvé spustíte, vybafne na vás na první pohled poněkud nepřehledná směsice paletek. Celé to vypadá přibližně takto:

Ačkoliv vám to zprvu může lehce připomínat okénkový chaos známý z profesionálních 3D grafických programů, zdaleka tomu tak není. Stačí věnovat chvíli času zorientování se.
Úplně nahoře pod hlavní nabídkou (Soubor, Úpravy, Obraz, Vrstva, Výběr, Filtr, Zobrazení, Okna, Nápověda) je umístěna lišta volby nástrojů, ve které se zobrazují možnosti nastavení jednotlivých nástrojů programu.

Panel nástrojů

Napravo vidíte panel nástrojů - odtamtud máte snadný a rychlý přístup ke všem nástrojům Photoshopu. Jsou rozděleny do čtyř základních skupin:

1. skupina - označování, přesouvání a řezání (Návod 1)

Nástroj výběr (obdélníkový, eliptický, jednoho řádku, jednoho sloupce)

Nástroj přesun

Nástroj magnetické laso (laso, mnohoúhelníkové laso)

Nástroj kouzelná hůlka

Nástroj oříznutí

Nástroj rozřezání (výběr výřezu)

2. skupina - úpravy obrázku (Návod 2, 4 a 5)

Nástroj retušovací štětec (záplata)

Nástroj štětec (tužka)

Nástroj klonovací razítko (razítko se vzorkem)

Nástroj štětec historie (umělecký štětec historie)

Nástroj guma (mazání pozadí, kouzelná guma)

Nástroj přechod (plechovka barvy)

Nástroj rozostření (zostření, rozmazání)

Nástroj zesvětlení (ztmavení, houba)

3. skupina - cesty, tvary a text (Návod 3, 5 a 7)

Nástroj pro výběr cesty (přímý výběr)

Nástroj text (svislý text, vodorovná textová maska, svislá textová maska)

Nástroj pero (cesta od ruky, přidat kotevní bod, odstranit kotevní bod, změnit bod)

Nástroj obdélník (zaoblený obdélník, elipsa, mnohoúhelník, čára, jiný tvar)

4. skupina - další nástroje (Návod 5)

Nástroj poznámky (zvuková anotace)

Nástroj kapátko (vzorkování barev, měřítko)

Nástroj ručička

Nástroj lupa

Každá ikonka má v pravém dolním rohu malou šipečku, která značí, že se jedná o více nástrojů sdružených do jednoho - podržíte-li nad ikonkou stisknuté pravé tlačítko, rozbalí se nabídka s dalšími nástroji (ty jsou uvedeny v závorce).

Pod ikonkami nástrojů se nachází aktuální vybraná barva - jedná se o dva barevné čtverečky pod sebou. Dva jsou proto, že barva na vrchu značí barvu popředí, zatímco barva vespod je barva pozadí. Lze je jednoduše přehazovat kliknutím na šipečku v horním rohu. V dolním rohu jsou pak černý a bílý čtvereček - kliknutím na tuto ikonku barvy “vynulujete” na černou v popředí a bílou v pozadí, což je základní nastavení. Výběr dvou barev slouží především při práci s nástrojem Gradient a Guma (Návod 4 a 5).

Dvě ikonky znázorněné kolečkem v obdélníku, které se nacházejí pod barvami jsou určeny zejména pokročilým uživatelům - jedná se o tzv. rychlou masku, což je v podstatě uživatelsky definovaná selekce (Návod 1).

Další trojice ikonek slouží k přepínání pohledu - standardní pohled je ten, kdy vidíte na obrazovce záhlaví programu, druhá ikonka záhlaví schová a třetí schová i základní nabídku Photoshopu. Mezi těmito stavy lze jednoduše rotovat klávesou F.

Poslední ikonkou v panelu nástrojů je ta s dokumentem, ze kterého vychází šipka. S její pomocí lze rychle otevřít aktuální dokument programem ImageReady a vytvořit z něj webovou stránku (Návod 9).

Tak to bychom měli probranou levou stranu obrazovky. Pojďme se mrknout na stranu pravou. Tady se standardně nacházejí čtyři paletky, každá z nich obsahuje několik záložek.

Paletky

V první paletce narazíme na záložky Navigátor (standardně vybraná) a Informace. Navigátor nás informuje o aktuálním zobrazovacím poměru (zmenšení nebo zvětšení) otevřeného obrázku a zobrazuje také jeho zmenšeninu. V kolonce zobrazující poměr můžeme hodnotu ručně měnit - podobně jako v levé části stavového řádku, viz. dále. Pomocí dvou ikon šipek napravo a nalevo dole můžete pak měnit poměr zvětšení ve skocích. Mezi oběma ikonami se pak nachází táhlo, kterým lze poměr měnit plynule.

Záložka Informace standardně říká vše o tom pixelu vašeho obrázku, na kterém se aktuálně nachází kurzor myši. Hodnoty za písmeny RGB říkají kolik je v onom bodě zastoupeno červené, zelené a modré barvy. Pokud se všechny hodnoty nacházejí na nule, je tento bod černý, pokud na hodnotě 255 je tento bod bílý. Jednotlivé barvy jsou pak vlastně kombinace tří čísel od 0 do 255, což celkem dává 256 různých hodnot pro jednu barvu 256*256*256 dostupných barev celkem (asi 16,7 milionu). Za písmenky CMYK se pak nachází procentuální zastoupení barev Cyan, Magenta, Yellow a Black (azurová, purpurová, žlutá a černá). X a Y jsou souřadnice kurzoru. Pokud zrovna pracujeme s nástrojem selekce, pak se zobrazí hodnoty také za písmeny W (Width) a H (Height), které značí délku a šířku vybrané selekce. Uprostřed před písmenky RGB a CMYK se nachází malá ikonka na kterou když kliknete, můžete si vybrat co se má na daném místě zobrazovat za informace. Stejného efektu lze dosáhnout také tím, že kliknete na malou černou šipečku v kroužku nacházející se v pravém horním rohu palety a zvolíte Možnosti palety.

Pojďme na druhou paletku, která v sobě ukrývá tři záložky: Barva (standardně zvolená), Vzorník a Styly. V záložce barva můžete provádět veškerá kouzla s volbou barev popředí a pozadí. Ručně můžete nastavovat hodnoty každé ze tří složek - červené, zelené a i modré. Hodnoty samozřejmě mohou být pouze od 0 do 255. Důležité je vědět, že když chcete zvolit barvu popředí, musíte nejprve kliknout na svrchní čtverec (označí se orámováním), zatímco pro volbu pozadí musíte mít označený ten spodní. Dvojklikem na čtverce se dostanete do speciálního okna pro volbu barvy, kdesi “tu svou” (barvu) díky mnoha různým nastavením jako bezpochyby najde i ten největší grafický labužník. Jednodušší, ovšem méně přesný způsob jak vybrat požadovanou barvu je kliknout v základní paletce na některé místo ve spodní “barevné stupnici”.

Ve druhé paletce se po Barvě nacházejí ještě další dvě záložky - Vzorník a Styly. První volba vás zanese do tabulky předem nastavených barev, které můžete samozřejmě upravovat, přidávat svoje a mazat stávající. Styly jsou v podstatě to samé, opět se jedná o seznam přednastavených stavů.

Třetí paletka je paletka Historie, Akce a Přednastavené nástroje. Historie představuje jakési interaktivní “undo”, tedy funkci Zpět. Zaznamenává se tam popořadě každá akce provedená s obrázkem či v obrázku. Vy tak máte dokonalý přehled o procesu tvorby obrázku a můžete se kdykoliv vracet zpět či zpětně vynechávat některé kroky (proto je však nutné zaškrtnout volbu “povolit nelineární historii” v nabídce Volby historie kam se dostanete přes černou šipku v pravém horním rohu paletky).

V záložce akce naleznete standardně složku Výchozí akce.atn, která vám po rozbalení zobrazí dvanáct přednastavených akcí. Jedná se vlastně o makra čili programové postupy nahrané ve Photoshopu. Hodí se zejména při často opakovaných rutinních úkonech, dokáží velmi urychlit práci. Uživatelé samozřejmě mohou vytvářet své vlastní akce a pak je dále upravovat, zařazovat do vlastních složek atd. Akce se ukázaly být jednou z nejsilnějších stránek Photoshopu a najdou časté uplatnění při každodenní práci. Více si o nich povíme v kapitole 8.

Poslední záložka Přednastavené nástroje dává uživateli přístup ke zvláštním nastavením nástrojů. U každého nástroje existuje totiž nepřeberné množství různých nastavení a ta která používáte často je dobré mít uložená, abyste se nemuseli pokaždé, když budete chtít nástroj stejným způsobem využít, znovu pouštět do jeho nastavování.

Konečně čtvrtá paletka. Obsahuje znovu tři záložky - Vrstvy, Kanály a Cesty. V záložce Vrstvy se skrývá seznam všech vrstev obrázku - jedná se vlastně o jednotlivé obrázky poskládané nad sebou. Lze jimi pohybovat, aplikovat na ně efekty a provádět s nimi další úpravy. Více si o nich povíme v kapitole 6. V dolní části záložky Vrstvy je šest ikonek. Pomocí první přiřadíme vrstvě nějaký styl, druhá přiřazuje vrstvě masku, třetí vytváří tzv. Sadu (tam lze ukládat příbuzné vrstvy, například všechny textové), čtvrtá ikonka přiřadí vrstvě nějaký efekt, s pomocí páté ikonky se tvoří vrstva nová a poslední ikonka koše označenou vrstvu maže.

Přepneme-li do záložky Kanály, objevíme opět podobný seznam jako u vrstev. Tentokrát se ovšem jedná o barevné kanály. Jejich využití je určeno skutečně spíše pro profesionály takže se o nich zatím nebudeme zmiňovat a vrhneme se rovnou na záložku cesty. Ta slouží k uspořádání a práci s cestami. O nich se více dozvíme v kapitole 3. Pro začátek nám stačí vědět, že je lze využít taktéž jako selekce. Dole na záložce máme opět šestici ikonek pomocí kterých s cestami můžeme pracovat. První ikonka vyplní cestu barvou popředí, druhá ji obtáhne 1px tenkých štětcem, třetí ji vyznačí jako výběr a čtvrtá naopak z výběru vytvoří cestu.

Stavový řádek

A blížíme se do finále, tedy ke stavovému řádku. V něm se zobrazují informace o aktuálně otevřeném dokumentu. Úplně vlevo je procentuelní označení zvětšení - maximum je 1600% (maximální zvětšení), minimum 0,2%. Hodnotu lze libovolně měnit s přesností na dvě desetinná místa. Hned za procenty vidíte ikonku dokumentu “připojeného” k síti - ta slouží k práci s dokumentem v pracovních skupinách. Následuje dlouhá kolonka a za ní černá šipka. Kliknete-li na šipku, můžete si zvolit co se má zobrazovat v kolonce před ní (informace o velikosti, objemu a typu dokumentu a další). Poslední část stavového řádku obsahuje krátkou nápovědu k aktuálně zvolenému nástroji.